Jak se daří 6.C

Tento školní rok se pohromadě jako na fotografii  už nepotkáme, o to víc se těšíme na září. Přesto o sobě víme, píšeme si, posloucháme se, povídáme si, co technologie dají. Dnešní článek je trochu netradiční, z velké části jej napsali sami žáci z 6.C. Děti, které se zúčastňují on-line výuky,  popsaly své dojmy z uplynulých dvou měsíců. Proto dnes dám slovo jim, ony se musely během krátké doby vyrovnat se situací, která je složitá i pro dospělé, osamostatnit se, rychle se naučit zodpovědnosti. Nejen my velcí, i děti dnes nesou zátěž, na kterou je nic nepřipravilo.

Zde jsou jejich pocity a postřehy:

Když zavřeli školu.....

- nevěděli jsme, co bude dál....

- ze začátku jsem byl rád, ale pak mi začala škola chybět, po týdnu    už to byla nuda....

- sranda, ale pak ta sranda odcházela....

- brala jsem to jako prázdniny, že to bude dlouhé třeba jako Velikonoce.....

- že to za chvilku odejde....

- po týdnu jsme začali skypovat a slyšeli jsme se alespoň na     češtině a přírodopisu a zanedlouho jsme se slyšeli i s ostatními   učiteli na Teamsech....

- tak jsem byl rád, že mám výklad od učitele....

- byla jsem ráda, že mluvím s někým ze školy....

- samozřejmě, že jsou tu mínusy, slabá wifi, není to zajímavé jako   ve třídě a plusy, ležíme u toho v pelechu, nemusíme se     upravovat...

- doma se strašně nudím....

- už mi to leze na nervy....

- stýská se nám....

A na závěr za všechny ty, kteří s námi nemohou  být na on-line výuce, přesto se snaží ze všech sil, pracují úplně sami a poctivě odevzdávají úkoly napsal pár vět i Honzík Hlaváček z 6.C (text není nijak upravován).

Napíšu něco málo, co si myslím. Myslím si, že chybí kamarádi- spolužáci- osobní kontakt.  Výhoda asi je, že se nemusí tak brzo vstávat a úkoly si můžu udělat v časové době, jak potřebuji a nemám takovou přípravu a povinnosti na druhý den tak, jako kdybych chodil do školy. Musím pracovat samostatně nebo s pomocí rodičů. Bez počítačů by se to nedalo zvládnout. Většinu úkolů bez internetu by jsem neudělal. Častěji jsme jezdili do přírody, aby jsme nemuseli mít roušku a byli na vzduchu. Nevýhody to má také. Chybí osobní kontakt s vyučujícím, aby nám látku vysvětlil, řekl jak se co má udělat nebo naopak, na co si dát pozor atd...Nebo to názorně ukáže a nebo někdy formou hry, což je zábavné. Rodiče nám látku nevysvětlí, i když se o to snaží. Ale není to, jako od učitele. Učitelé nám povídají a taky se u toho někdy zasmějeme. Chybí TV s p.učitelem Nechvátalem-teď by jsme chodili ven. Chybíte nám i Vy  naše tříd.učitelka. Myslím si, že je to pro všechny velká změna a je vše náročnější.;-)  S přáním hezkého dne. Honzík:-D

A já jen za nás všechny z 6.C dodám, děkujeme  rodičům, děkujeme i ostatním učitelům a vedení školy za podporu, trpělivost a pomoc. 

Ludmila Bezoldová

třídní učitelka