Ve škole se pořád pracuje

I když jsou dveře školy už více než 6 týdnů zavřené, ve škole se nezahálí. Výuka probíhá i na dálku, učíme online, připravujeme pracovní listy, úkoly a hledáme všemožné způsoby komunikace s dětmi i jejich rodiči.

Ještě před několika týdny by nikdo z nás nevěřil, co všechno se dá vyučovat na dálku. A ono to jde. Například v první třídě si rozdělili role a nacvičují scénické čtení, druháci včera zkoušeli pantomimu a na druhém stupni si zase zazpívali. Děti, které nemají připojení nebo třeba jen jeden počítač v rodině a výuka se jim kryje, zpracovávají krásné materiály, ale i výrobky, které nám nosí a nás to těší.

Velkou radost nám dělají žáci s odlišným mateřským jazykem, kteří se zapojují do online výuky, ale také vypracovávají různé práce a úkoly, přestože čeština je velmi těžká a chybí osobní kontakt.

Cestu hledá téměř každý, kdo jen trochu chce a my máme velkou radost z toho, že i velké množství žáků ze sociálně slabých rodin je s námi v pravidelném kontaktu, i když to pro ně není lehké.

Situace samozřejmě není jen růžová, často nás zlobí technika nebo připojení, občas se ztratí nějaký ten pracovní list a ne všichni chtějí se školou spolupracovat. Navíc se všem stranám už stýská, a i když škola pokračuje, není nad osobní kontakt.

Ale nejen výukou žije škola. Probíhá rekonstrukce učebny přírodopisu a kabinetu, rekonstruují se nové kabinety, připravují se technické kluby, instaluje se výtahová plošina.

Zaměstnanci školy se dobrovolně pustili do prací, které do jejich náplně sice nepatří, ale jsou nyní potřeba. A tak se ve škole šijí roušky, pracuje se na pozemcích, uklízí se atria, přesazují se květiny, perou se hračky, koberce, uklízí se hřiště. Škola je nově a krásně vyzdobená. V takovém týmu je radost pracovat.